Radek Morávek
Právník
Dalším kolegou, který si našel čas na naše zvídavé otázky, byl Radek Morávek. Jelikož pracuje v Albatros Media jako právník, ptali jsme se ho na nejčastější případy, které u nás musí řešit. Řada ale přišla i na úsměvné historky z praxe.
Jak dlouho pracuješ v AM a jaká byla tvoje cesta do firmy?
Nastupoval jsem na konci ledna 2018 na dohodu, poté na HPP od 1. 2. 2018. Moje cesta byla docela jednoduchá.
Pracoval jsem v advokacii a AM už tehdy byl náš klient. V momentě, kdy jsem z advokacie odcházel, tak AM měl vyhozený inzerát na Jobs. Tak jsem hned odpověděl a za 3 dny jsem šel na pohovor. Takže to bylo hodně rychlé. Trvalo to jen měsíc a půl, než jsem odešel z předchozí práce a nastoupil jsem sem. Vtipné je, že s tou kanceláří, kde jsem pracoval, pořád spolupracujeme. Takže se potkávám s bývalými kolegy na jednáních na druhé straně stolu.
Tenkrát jsi začínal na juniorské pozici a postupně ses vypracoval…
Sice to byla juniorská pozice, ale zároveň pro AMČR nebyl žádný právník-senior. Takže to byl celkem organický přesun, a protože tu nebyl nikdo, kdo by to dělal, tak jsem to začal dělat já hned ve zkušební době. Měl jsem ale na začátku podporu ze strany slovenské kolegyně Simči a supr vedení od šéfky oddělení, kam jsem byl zařazený.
Ta pozice se v průběhu let trochu změnila. Ale její gró zůstalo stejné, protože nás právníků je tady málo, resp. jsme tady na té pozici oficiálně dva. Teď je Simča na mateřské, takže jsem tady na čas sám.
„Penzum práce se moc nezmenšilo (spíš naopak), akorát teď už tu jsou naše šikovné kolegyně ze smluvně-právního oddělení, které jsou schopné nám odlehčit a část agendy si pod sebe převzaly.“
Jak se tvá pozice v průběhu let změnila?
Je to obtížnější popsat, ale ve zkratce zajišťuju právní poradenství a podporu napříč celou společností. Ať už se jedná o vztahy s našimi partnery, což jsou autoři, dodavatelské firmy nebo obchodní partneři, kteří prodávají naše knihy. Zároveň řeším i věci uvnitř firmy, když dochází k nějakým celofiremním záležitostem, jako je stěhování, nový nájem či když jde o hledání nových obchodních příležitostí nebo když dochází k jednání o akvizicích či fúzích.
Všechno tohle spadá pod právní agendu. Teď už je to, doufám, jiné než na začátku, protože právník je občas vnímán jako někdo, kdo se snaží ty věci komplikovat a lidem projekty nějak znesnadňovat. (smích) Věřím tomu, že za ty roky už jsme tady ukázali, že se snažíme pro kolegy spíš najít cesty, jak v tom moři paragrafů proplout a udělat to čistě, správně a řádně, i když o něco pomaleji, než by si kolegové představovali.
Jaká jsou specifika práce právníka pro nakladatelství? Co musíte nejčastěji řešit?
Dnes už je to o tom, že máme nějaké standardizované procesy. Pokud smluvní vztah nevybočí z té hranice, tak jsme schopni ho velmi jednoduše odbavit. Ovšem v momentě, kdy tam je něco nestandardního, velmi vysoké finanční plnění nebo si jen člověk doopravdy není jistý, tak se na nás obrací s dotazem a v ten moment se to dostane na můj stůl k posouzení a vyjádření.
Občas se stane, že máme nějaký nový typ spolupráce, např. když Palmknihy začaly s novým projektem půjčování e-knížek, půjčování audioknih, tak to všechno jsou věci, které tady vznikají úplně nově. A ty potřebujeme nejen smluvně, ale i profesně nastavit. To vše probíhá s naší konzultací.
„Sloužíme jako takový poradní, podpůrný orgán.“
Zároveň na našem oddělení řešíme problémy s odstupem, aby je neřešili ti, kteří k nim mají blízko. A aby v případě problémů nedocházelo k ještě větší eskalaci.
Prozradíš nám nějaké kuriózní či náročnější případy z knižní branže?
Já vám spíš řeknu ty zábavné, protože některé výzvy by se mohly někoho dotýkat. (smích) Pár zábavných příhod s kolegyněmi určitě máme. Jeden z nich byl, když jsme vydávali jednu knížku pro děti, kde byla kreslená zvířátka. Byla tam farma a spousta dalších věcí. A mj. tam byl i obrázek pejska a někde pod tím v textu bylo napsané, že ten pejsek je rasa border kolie. S kolegyní nám asi půl roku pravidelně volala nějaká paní, která má chovatelskou stanici na jinou rasu. Myslím, že to byl australský ovčák. A paní byla dotčená, jak jsme si mohli dovolit uvést, že je to border kolie, když je to australský ovčák. Roky tady pěstuje pověst této rasy a její odlišení a my už dětem nutíme tento špatný názor. A že na nás bude volat policii, protože je to trestné jednání a půjdeme si všichni postupně sednout za mříže. To byla taková veselá historka.
Další případ vedl až k osobnímu jednání. Vydávali jsme dětskou knížku, kde na obálku byla jako základ použitá fotka ze Shutterstocku, na které byl chlapeček. Autor fotky a model byli z Rumunska, ale k nám přišel jeden tatínek z Čech, který tvrdil, že jsme použili fotku jeho syna, která byla vyfocená ve školce na třídním focení.
Tak jsme se mu snažili vysvětlit, že jsme k jeho fotce žádný přístup neměli a ověřovali jsme, že se skutečně nejedná o jeho syna. Zjišťovali jsme to přímo i na tom daném kanálu a byli jsme ujištěni, že jde o fotku chlapečka z úplně jiné země, který je dnes už dávno dospělý.
Pán zarytě tvrdil a trval na tom, že rozhodně jde o jeho syna, že ho přece pozná a k tomu dodal, že kdybych měl děti, tak to pochopím. Nakonec jsme se nedomluvili. Odcházel s tím, že se ještě poradí s právničkou a zažaluje nás. A od té doby jsme o něm neslyšeli. Tu knížku mám pořád vystavenou, to je taky jeden ze zábavných příběhů.
To vypadá, že se s kolegyní vůbec nenudíte a že hlavně ty dětské knížky vám dávají nejvíc zabrat. Chodí si za vámi pro rady i kolegové, nebo řešíte jen firemní věci?
Občas si kolegové přijdou pro rady. Vždy když je na to čas a prostor, tak se jim snažím nějakým způsobem pomoct. V případě, že je to něco složitějšího, tak jim většinou dám kontakt na své spolužáky, odborníky, kteří mohou tyto služby poskytovat jako advokáti. Takže pokud jde o něco snadného, rád jim pomůžu, pokud ne, aspoň navedu nebo dám kontakt na někoho, kdo jim poradí.
Zmínil jsi, že toho řešíte v oddělení hodně. Co tebe osobně nejvíc baví, co je tvá vášeň v právu a která oblast je ti nejbližší?
Oblast, která je mi nejbližší, je autorské právo a právo duševního vlastnictví, což byl jeden z důvodů, proč jsem sem před lety nastupoval. I dnes se v naší společnosti 70-80 % kontraktů týká duševního vlastnictví. Je to core našeho businessu, na kterém stojíme a vyděláváme peníze.
Případy tu nejsou většinou zas tak složité. Na jedné straně je autor, který chce vydat knížku, na druhé straně jsme my, kteří taky chceme vydat knížku. A obě strany chtějí, aby ta knížka byla co nejúspěšnější. Občas se něco objeví, něco, co je potřeba rozlousknout, nějaký obtížnější problém, ale stává se to relativně málokdy.
Pokud už má člověk nějaké zkušenosti, tak je to relativně pořád to samé, jednoduché. Naopak pro mě bývají větší výzvy ty oblasti práva, které nejsou mojí specialitou, které se člověk vždy musí učit znova.
V tomto byl hodně výjimečný covid. Na škole jsem si nikdy nemyslel, že se budu učit sociální právo, což jsou vlastně důchody a výplaty různých dávek. Pak jsem se během 2 týdnů musel stát expertem na rodičovskou, rodičovský příspěvek a překážky práce. Vyvíjí se to, je to dynamické.
Obrací se na tebe oddělení HR, také redaktoři, s kým spolupracuješ nejčastěji?
Nerad bych, aby to působilo, že jsme tady jen pro někoho. V momentě, kdy má nějaký kolega problém, neví si rady, tak je naopak super, že se na nás obrátí a neřeší to sám. My rádi pomůžeme a rádi předáme naše know-how všem, kteří to potřebují. Těžko říct, kdo se na nás nejvíc obrací. Máme 85 % zaměstnanců v redakcích, takže dává smysl, že nejvíc se obrací kolegové z redakce. Ale otázky přichází napříč odděleními. Jednou to jsou záležitosti týkající se grafiky, jindy se na nás obrací kolegové z IT oddělení, které má nového partnera a chce s ním posoudit spolupráci, a pak nás zaměstná jiné téma týkající se skladu. Zaměření je tedy široké.
Máš jakožto právník velké nakladatelské skupiny nějakou radu pro začínající autory? Na co by si měli dávat pozor?
Párkrát jsem byl na školeních pro začínající autory, kde kromě nás odborníků přes ekonomicko-právní část radí i odborníci přes tvůrčí část. Všichni se shodují na jednom. Pokud chce být autor úspěšný, musí psát a nesmí přestat po 1., 2., 3. knížce. Psaní musí být jeho vášeň a když k tomu bude mít správně nastavený mindset, úspěch nakonec přijde.
Kdybych to měl vzít z právního pohledu, je důležité si vždy 2x rozmyslet, než něco s někým smluvně podepíšu. Poradit se s přáteli, pokud mám mezi nimi někoho, kdo je v tom znalý nebo se aspoň poradit s nějakými kolegy. Do ničeho nevstupovat hodně hrrr, protože zrovna co se týče knižního businessu, tak na všechno je nějaký čas, není potřeba cokoliv uspěchat a hned na 1. schůzce podepisovat dokument, že všech 5 následujících knížek bude patřit někomu jinému. Prostě jít na to s rozmyslem.
Tvůj vývoj ve firmě je ukázkový. Můžeš nám prozradit, co bylo tvým hnacím motorem, aby ses posouval stále vpřed?
„Člověk by měl v kariéře postupovat postupně. Tedy nejdřív ovládnout základy toho, co dělám. Analyzovat si, jestli to, co dělám, lze vylepšit a pokud ano, tak tou cestou jít.“
V momentě, kdy člověk ovládne základy a funkčně je nastaví, know-how se skvěle předává dál. Můžu říct, že část své agendy, kterou jsem dělal na začátku a která mě hodně vytěžovala, dnes velmi dobře zvládají moje kolegyně. Zvládají to často i líp než já, protože jsou minimálně pečlivější. (úsměv)
Uvolnilo mi to ruce pro to, abych se zamyslel nad tím, co by se dalo vylepšit v rámci společnosti a můžu tak víc vstupovat do projektů. Jako příklad mohu uvést digitalizaci. Samozřejmě, jak si člověk získá důvěru ostatních kolegů tím, že ukáže, že je na něj spoleh, dokáže vše dotahovat do konce a nad daným tématem rozumně přemýšlí, dostává se hlouběji do celofiremní problematiky.
Například novým akvizicím bych se určitě nemohl věnovat první den, kdy jsem nastoupil. Museli jsme si k sobě najít s kolegy cestu, trošku se poznat a vyjasnit si očekávání. Člověk si musí zvyknout na to, jakým způsobem kolegové pracují a nastavit si tempo.
Jaký je tvůj zdroj motivace, aby tě tvá práce stále naplňovala?
Obecně v AM je pro mě důležitý ten produkt. Hrozně se mi líbí to, že jsme hned na začátku u výběru autora, u těch námluv, u toho zasmluvnění a pak s ním procházíme celou cestu až k vydání knihy a uvedení na prodejní pulty. To je jedna z věcí, kterou na naší práci mám hodně rád. Je to komplexní produkt, celou jeho cestu zajišťujeme my. Není to, že bychom to nějakou chvíli někomu předali a ostatní už neviděli ten konec.
Pak je důležité, aby člověk měl nějakou svou vlastní vnitřní motivaci. Aby ve své práci nacházel nějaký smysl, to je dle mě jedna z těch nejdůležitějších věcí. V momentě, kdy člověk bude dělat něco dlouhodobě a není to smysluplné, tak buď vyhoří, nebo zhořkne.
Je skvělé, že ti ta práce dává smysl a že to máš nastavené tak, jak máš, to nás upřímně těší. Teď se trošku přesuneme do osobní roviny, jak trávíš volný čas?
Já jsem přeučený sportovec, kdy jsem se musel naučit mít rád aktivní pohyb. Dnes už si bez něj nedokážu představit svůj volný čas. Je to zdravá závislost. (smích) Moje vášeň je kolo, hikování a v zimě běžky. To mi bere většinu volného času. Krom toho jsem i geek a velký fanda her – ať už těch stolních, počítačových nebo naživo.
Práce právníka bývá zpravidla hodně stresová, neseš obrovskou zodpovědnost za výsledky případů. Co ti napomáhá od stresu?
Samozřejmě alkohol. (smích) Ne, teď vážně, primárně je to odreagování nějakým sportem, např. dlouhé procházky, to jsem se naučil během covidu. Také je důležité si tu práci tolik nepřipouštět. Musím přiznat, že v AM sice stres je, ale je to nepoměrně menší nápor, než je běžně v advokacii nebo v jiném consultingu, kde člověk žongluje s 10 kauzami najednou a zároveň musí vždy v každé z nich podat 100% výkon. Myslím, že u nás je to přece jen méně stresové. Jsou tady období, která jsou náročnější, ale jsou vykoupena obdobími klidu, kdy to není tak hrozné.
Chtěl bys ještě něco vzkázat na závěr?
Chtěl bych poděkovat kolegům napříč firmou, že je to taková pohoda chodit do práce. Jsou tady lidi, kteří se spíše usmívají, než mračí. Je tu cítit kreativní energie. Pro potencionální zájemce o práci bych AM určitě doporučil. Zejména tím, že knižní business je skutečně velmi přátelský v porovnání s nějakými kompetitivními odvětvími.
Děkujeme za krásný rozhovor a přejeme, abys měl co nejhladší případy, které budou pikantní, zajímavé, ale velmi snadné na řešení a ať se nepřestáváš bavit. 😊